Last Oblivion/ The Aural Storm

c/Mia Milgrom, Natalie Kubikova

Dandies Loiter Through the Night

16.12 2021 - 28.1 2022
Curators: Tina Poliačková, Lumír Nykl

Artists: Jürgen Baumann, Adrian Altman, Dominika Dobiášová, Anna Slama a Marek Delong, Matyáš Maláč, Jakub Hájek a František Hanousek

Hranice mezi folk horrorem a městskými mýty je v dnešní společenské náladě tenká a křivolaká jako staropražské uličky. V nejčerstvější historické paměti máme jejich opětovné zakouzlení úbytkem turistů a znovuzabydlení osamělými postavami zbloudilých nočních chodců a lidí vyloučených ze společnosti. O slovo se hlásí odvěká představa umění jako zrcadla, které nám dovoluje nahlédnout žitou realitu v novém úhlu pohledu, případně může pokřivená skleněná plocha deformovat tvary a vytvářet iluze. Naše sdílená představivost je plná světů za zrcadlem, v nichž je vše na pohled běžné naopak neutěšené a ponuré, plné hnilobných a rozkladných procesů, doslova zvrácené a zborcené do sebe. Důležitou součástí původních romantických hrůzostrašných příběhů a gotických románů byla i rubová strana téhož - groteskní škleb a tísnivé převrácení řádu. Prostředí garáže se tak proměňuje na víc “pitoreskní” i šibalsky “pikareskní” zároveň, v duchu strašidelného domu, kde ožívají běžné spotřební předměty: panty tajných chodeb vržou a vybavení obydlí se v přítmí probouzí k životu v podivuhodném reji tvarů a nálad.

In today’s social mood, the line between folk horror and urban myths is as thin and crooked as the alleys of Old Prague. In the latest historical memory, we have their re-enchantment by the decline of tourists and their re-population by the lonely figures of stray night walkers and people excluded from society. The age-old notion of art as a mirror, which allows us to see lived reality in a new perspective, or the distorted glass surface can warp shapes and create illusions, is also at play. Our shared imagination is full of worlds beyond the mirror, in which everything seemingly ordinary is, on the contrary, bleak and gloomy, full of rotten and decaying processes, literally twisted and collapsed in on itself. An important part of the original romantic horror stories and gothic novels was the flip side of the same - the grotesque cringe and oppressive overturning of order. The garage environment is thus transformed into something at once more “picturesque” and mischievously “picaresque”, in the spirit of a haunted house where ordinary objects come to life: the hinges of secret passages creak and the furnishings of the dwelling come to life in the darkness in a wondrous riot of shapes and moods.

Graphic Design: Matej Martinec, Matúš Buranovský

Apostasia: Rituals of Letting Go3 September - 28 October 2021
Opening 2 September17:00 - guided tour with curator Tomek Pawłowski-Jarmołajew and the artists18:00 - opening of the show8 September 2021
Apostasia Cocktail Bistro: Laments For Love

Group exhibition with works and contributions by:Veronika Čechmanková, Yen Chun Lin, Adelina Cimochowicz, Jagoda Dobecka, Zeynab Gueye, Klara Jakes, Zuza Koszuta, Olga Krykun, Maryna Sakowska, Tereza Silon, Stony Tellers, Dominika Święcika, Alicja Wysocka and Jan Vytiska

curator
Tomek Pawłowski-Jarmołajew

Let’s Play a Game, You’ll be an Anthill and I’ll be a Fire

8. 7. 2021  - 5. 8. 2021

Sarah Dubná, Kateřina Konvalinová, Tomáš Bryscejn, Roman Štětina, Veronika Čechmánková

Povedlo se nám nabít všechny solární panely. Úpěnlivě hledáme přísun letního slunce, které nás nasytí natolik, abychom nemysleli na fakt, jak moc chceme uniknout z reality ročních cyklů. Když jsem se procházela kolem vody a sbírala kameny, něco malého se blyštilo pod hladinou. Pod povrchem vody byla ostrá geometrická mřížka. Měla v sobě řád, tu danost, tu systematickou přesnost, tu zatrpklost.

Pokud se odkazuji na takový zážitek, na prázdné kolonky uvnitř mřížky, dělám tak ve snaze určit to, co dělat teď, abych se už příště konečně obešla bez pádu. Místo touhy po úspěchu a finančním kapitálu, kleslo solitérství na rovinu obyčejnosti. Solitér je ten, kdo se pokouší zvládnout vše naráz. Nechává za sebou hořící lesy proto, že se nestihl ohlédnout, kam sirka dopadla a dojde mu to až po pár dnech, když si přizná, že přestává mít nad vším nadhled. Taková je doba, jejímž úkolem je jednotlivce mást, měřit a objektivizovat, a ne jej nechat dojít k sobě. Ustavičně nás bombardují nabídky, jak se doopravdy stát sami sebou, přičemž se trestáme za každé zklamání způsobené naším individualismem.

Výstupem výstavy není zkoumání tématu individualismu, k čemuž se díla mohou či nemusí upínat, ale provázanost myšlení jednotlivce ve vztahu ke společnosti a přístup naznačující, že i jakákoliv forma individualismu je součástí většího celku. Výstava představuje kurátorský výběr pětice autorů, tvořících napříč médii. Jedná se o provázanost forem a nalézání zásadních objektů touhy, zcela nových, skrytých, či dávno zřetelných.

Knock - Knock ? Nobody’s at Home (2019)

POSTCOMPOST: Jiří Pitrmuc, Adéla Waldhauserová

curator kuku kolektiv

23.5 - 23.6 2019, Vítkova 7a Prague 8

I will organize both my priorities and my furniture and it will all come together. A violent storm just like when we met. You have the perception to record it…. No masks or only those that are made from paper and can be wrinkled. I don’t want to be caged and i want to stay the bird that I am. But what if there is no one left of my kind? Or is it really you?

Easy Peasy Lemon Squeezy (2019)

curator kuku kolektiv

artists: Jan Matýsek, Nela Britaňáková, Markéta Špundová, Eliška Konečná, Kristina Fingerland, Alexandra Šliková

12.7-4.8 2019

 Vítkova 7a Prague 8

When you thought everything would be easy peasy lemon squeezy, but is actually difficult difficult lemon difficult. However, the artists do not present any clear suggestions, rawness, nor do they present euphoria. Each and every one of them acts as an individua!, whose work helps to form a dialogue with the others. The principles of thinking and practice, understanding and empathy are integral parts of the basis of our existence. These do not function without a mutual conversation and recognition. Should we free ourselves from what is well known to us, in order to gain something new, we need to be certain that we have the best interests in minci. I don‘t want your hope. I don‘t want you to be hopeful. I want you to panic and act as if the house was on fire. We used to consider everything uncomplicated and easy to understand in the past. Be that as it may, things now seem to be less predictable than before. Our environment forms faster and we are introduced to new contexts, through which we need to navigate ourselves in order to find new paths for our harmony. 

When yuh lifestyle‘s like the matrix And yuh always dress up in the !atest Travel go everywhere ina spaceship How the ghetto youths yuh ti rel ate wid?

I Follow the Shapes of the Shadow of My Hand (2019)

curators Nela Britaňáková, Veronika Čechmánková

artists:

Barbora Kolouchová, David Čumalo, Filip Nádvorník, Jan Kostohryz, Judita Levitnerová, Julie Lupačová, Miriam Kaminská, Ondřej Filípek, Pavla Dundálková, Prokop Lukáš, Tereza Sýkorová, Tomáš Mitura, Vanda Kováříková, Veronika Kočiříková

cz/Cítil jsem své okolí, kontrasty, vzájemné rozklady a spojení. Byl jsem součástí těchto podmínek, růstu, skladeb matérií v sakrálním chrámu. Hlava a ruce Hór se pomalu měnily v nadpřirozené. Snažil jsem se o rekonstrukci vlastního vědomí, přitom jsem viděl jen stíny rukou, obrovské šlahouny. Hmota dostávala jiný tvar, barvy se oprošťovaly od svých obvyklých vlastností. Prostory kolem mě, vždy stejné, se začaly proměňovat, stejně jako tělesa, předměty, a jejich nánosy informací.
Schovával jsem se pod skleněnými plástvemi a snažil jsem se dešifrovat ohlušující tóny kolem mě. Hlava a ruce Hór mi připadaly čím dál tím víc známější. Můj romantismus převažoval nad pravdivostí tohoto světa.

eng/I felt my surrounding, contrasts, mutual fragmentation and connection. I was part of these conditions, growth, compositions of matter in a sacred temple. The head and hands of Hór gradually transformed in the supernatural. I attempted to reconstruct my own consciousness while only seeing the shadows of hands, large twines. The matter has acquired a different form, colours were liberated from their regular attributes. Spaces around me, always the same, started to transform as much as bodies, organs and their layers of information. Hidden under the glass honeycombs I tried to decipher the deafening tones around me. The head and hands of Hór seemed increasingly familiar. My romanticism balanced out the truth of this world.

cz/Mladí a Neklidní jsou projektem nezávislého dua umělkyň Veroniky Čechmánkové a Nely Britaňákové. Dvojice započala výstavní program začátkem roku 2016. Prostorem k výstavám se stal neinstitucionalizovaný interiér jejich vlastního bytu na Letné. 

eng/Young and Restless is a project of an independent artist duo Veronika Čechmánková and Nela Britaňáková. The duo commenced their exhibition activity at the beginning of 2016. The non-institutionalised interior of their own flat in the Letná district. 

complementary text/ kuku kolektiv
graphic design/ Adam Soukup

Štěpánka Sigmundová, Muzeum #2
26.06-30.07 2020
Vítkova 7a, 186 00 Prague 8
curator KUKU kolektiv

cz/Konstrukční prvky prostoru, části zašlých mramorů, zahalené podstavce, vitríny bez exponátů. Národní Muzeum v době rekonstrukce. Expozice bez účelu. Štěpánka Sigmundová opakovaně v průběhu uzavření, navštěvuje prázdné prostory muzea a nachází materiály, pro dokumentaci absence, v srdci národního dědictví.

eng/Structural elements of the space, parts of faded marbles, veiled pedestals, showcases without exhibits. National Museum in the time of reconstruction. Exposure without any purpose. Štěpánka Sigmundová repeatedly visits empty spaces of the museum. She finds materials for absence documentation in the heart of the national heritage.

graphic design/Matej Martinec, Matúš Buranovský